Ureterolithotomie – operace močovodu pro kámen

Ureterolithotomie je operace vedoucí k odstranění konkrementu (kamínku) z močovodu. Tento operační výkon je v dnešní době indikován již poměrně zřídka (v literatuře se uvádí asi v 1% případů), protože naprostá většina konkrementů je řešena méně invazivními postupy, jako jsou výkony endoskopické (cystoskopické výkony, ureterorenoskopie, PEK) nebo litotrypsí extrakorporání rázovou vlnou.
K otevřené operaci se přistupuje například při neobvykle velkém konkrementu, po selhání méně invazivních metod, při neobvyklých anatomických poměrech a deformitách, při některých vrozených vadách nebo také, je-li třeba vyřešit další jiné onemocnění.

Konkrement v horní třetině močovodu

Je-li konkrement zachycen v horní třetině močovodu ,je operace obvykle prováděna z tzv. lumbotomického přístupu. Pacient je uložen do polohy na boku a řez je veden na boku příslušné strany v podžebří. Přes svaly břišní stěny je proniknuto do retroperitonea – tukové tkáně za dutinou břišní, pod dolní okraj ledviny a zde je nalezen močovod.

Konkrement ve střední třetině močovodu

Je-li konkrement zachycen ve střední třetině močovodu, je operace obvykle prováděna v poloze na zádech, řez je veden na příslušné straně břicha – tzv. pararektální řez. Pobřišnice je odhrnuta a operatér se dostává do retroperitonea – tukové tkáně za dutinou břišní. Zde je nalezen močovod.

Konkrement v dolní třetině močovodu

Je-li konkrement v dolní třetině močovodu je operace prováděna v poloze na zádech a k močovodu se dostává buď tzv. hokejkovitým řezem (tvar řezu kopíruje průběh dolní části močovodu) nebo také někdy se využívá dolní střední řez – vedený středem podbřišku. Opět je odhrnuta pobřišnice a v tuku retroperitonea se nalezne močovod.

O tom, který přístup je použit, rozhodují kromě polohy konkrementu také anatomické poměry pacienta (jeho výška, váha či případná nadváha), případně změny na páteři a další okolnosti.
Po nalezení močovodu je tento vypreparován a je vyhmatán kámen. Je provedena incise – naříznutí močovodu a konkrement vytažen. Dále je provedena kontrola průchodnosti močovodu (k vyloučení případných dalších kamínků). Za určitých okolností se může operatér rozhodnout založit do močovodu drenáž – stent, ale není to podmínkou. Pak je incise – řez na močovodu- zašita. K tomuto místu je založen drén a operační rána je postupně zavřená po anatomických vrstvách. Za určitých okolností musí být po operaci zavedena močová cévka k dobré drenáži moče z měchýře.

V pooperačním období se sleduje sekrece z drénu, může být močová nebo krvavá, a je to obvyklé v prvních dnech po operaci. Po ustání sekrece se drén odstraňuje, bývá to obvykle
2.- 4. pooperační den, ale může to být velmi individuální. Dlouhotrvající močová sekrece z drénu může být řešena zavedením stentu.
Vzhledem k tomu, že při operaci jsou otevřené močové cesty, bývá zvykem pacienta zajišťovat antibiotiky již při operaci a dále pak v pooperačním průběhu. Je-li při operaci nebo v pooperačním období zaveden stent, tento odstraňujeme obvykle až za měsíc, za krátkého pobytu na oddělení. Ale je možné jej odstranit i v kratším časovém intervalu.
Po operaci je pacient sledován na urologické ambulanci a plná fyzická zátěž je možná nejdříve za 6-8 týdnů – dle pooperačního průběhu a zvoleného operačního přístupu.

Po výkonu může dojít k prosakování moče suturou na močovodu, obvykle se upraví sama, nebo vyžádá zavedení stentu – viz. i výše. Dále se může objevit zánět (nebo je zde přítomen a zhoršit se). Operace tohoto typu obvykle zajišťujeme již při operaci antibiotiky.
Další možnou komplikací operace je vyklenutí v místě jizvy, zvl. po tzv. lumbotomii . Obvykle nejde o pravou kýlu v jizvě, ale volnou stěnu břišní v důsledku poškození funkce bočních svalů břišní stěny.

Rychlé odkazy